V měsíci dubnu se konečně zahajuje pstruhová sezóna a 16.duben je již tradičně prvním dnem,kdy náruživí rybáři – pstruhaři vyráží na lov pstruhů! Končí doba hájení a pstruhařské „nádobíčko“ je připraveno s námi vyrazit na řeky,potoky a jezera za krasavci z čeledi lososovitých.
A proto rybou měsíce nemůže být žádná jiná než pstruh.
Už za tmy se tedy sjížděli rybáři z celých Čech k vyhlášeným pstruhovým revírům ,aby úderem šesté ranní byli mezi těmi prvními,kteří nahodí.Ale pozor,tyto revíry nemusí být nutně jen v horských pásmech ,jak si mnozí myslí.Příkladem je řeka Ohře kousek pod Nechranicemi,kde jste již za hodinu klidné jízdy.Ta se stává při zahájení místem,kde je tak velký tlak rybářů,že se již o sportovním rybolovu nedá často ani mluvit.
Takže my,kteří nemáme rádi u vody tlačenici,naštěvujeme raději nějaké menší potoky.
A jaké ryby na nás čekají?? Pstruh potoční,pstruh duhový,siven americký a jistě se ukáží i okouni,tloušti a nějaká ta štika. Nejznámější je Pstruh obecný forma potoční.Je naším původním druhem.Má protáhlé,štíhlé tělo s nevelkou hlavou a výrazným okem.Tlamka je opatřena ostrými zuby.Ploutve jsou velké a umožňují rybě bleskový útok na kořist či rychlý úprk do bezpečí.Proto mnozí ještě tuto rybu ani nezahlédli.Při vyplašení lze často zahlédnout sotva stín na dně.Hřbet má hnědý a dokonale splývá s dnem ,boky má nazlátlé až do oranžova.Od tmavšího hřbetu až po světlé břicho má tečky,které jsou černé a přecházejí přes hnědou až do červené barvy .Každá z teček je ohraničena bělavým kroužkem a pstruh je má i na ploutvích.Toto tečkování je jak náš otisk prstu.Každý jedinec je má své vlastní specifické a nenašli byste v přírodě dvojníka.Mladší ryby mají ještě příčné modravé pruhy po těle.Pstruh je dravec a jako takový loví vše co se hýbe.Základní potravou jsou larvy jepic,chrostíků,pošvatek,blešivci,hmyz spadlý do vody,drobnější rybky,mlži,žížaly,žabky,pijavice apod.Tře se už od konce září do prosince.Nová generace pstroužků se vykulí na jaře,kdy již budou mít dostatek přirozené potravy.Pstruh je studenomilná ryba náročná na čistotu vody a na obsah ve vodě rozpuštěného kyslíku.
Logicky tedy dává přednost proudné vodě,která se při své pouti čeří a prokysličuje.Lze je však také najít ve studených jezerech,kde tvoří jezerní formu. Našich domácích „potočáků“ však neustále ubývá a jistě by nebylo od věci promyslet nějaký způsob jejich hájení či omezení odlovu. Vždyť pro maso lze lovit vysazované nepůvodní druhy,které se na sádkách daří snadno odchovat, jako jsou pstruh duhový a siven americký.Tyto nepůvodní druhy nejsou tak náchylné na obsah kyslíku a PH vody a vyskytují se tedy i na stojatých a tedy i mimopstruhových vodách. Dají se lovit i na mimopstruhových revírech jako je veslařský kanál v Račicích,kam se siveni a „ duháci“ vysazují.Ale pozor,zde se smí lovit na přívlač až od 16.června!
A kam tedy na ně?
Můžeme jít na Milešovský potok,který vtéká do Labe u Malých Žernosek a chytat se na něm dá až do Velemína.Nebo snad na Luční potok,který vtéká do Labe u Třeboutic a můžeme na něm lovit až téměř ke Koňskému rybníku pod Třebušínem?Zde se také při cestě po potoce dá narazit na retenční nádrž Býčkovice. A jaké úlovky nás čekají na Obrtce?To zjistíme pokud projdeme potok od soutoku s Lučním potokem u Oken do Hubenova.Navštívit lze také blízké revíry na Ústecku jako je Luční potok od Malého Března do obce Klínky,část Homolského potoka od Horních Zálezel do Velkého Března.Na Českolipsku je nedaleko část Bobřího potoka z Janovic do Stvolínek.V poslední době se objevila také nová místa kde můžeme na tyto krasavce narazit.Jsou to místa zejména pod přehradami ,z kterých vytéká takzvaná spodní a tudíž studená voda,kde se pstruhům daří.V našem okrese jde zejména o řeku Ohři,která díky chladné vodě z přehrady v Nechranicích,mění rok od roku výrazně svůj charakter z parmového pásma v pásmo podobající se vodě pstruhové.Zde dochází k tomu,že pstruzi se objevují již v Terezíně pod jezem a čím výše po řece ,tím se vyskytují hojněji.Krásné exempláře se dají chytit i pod jezem v Libochovicích,kde se občas objevuje i Lipan podhorní.Z tohoto pohledu se jeví jako správné,že se na Ohři již v roce 1998 vysadil plůdek lososa a v současné době se již lososi vracejí a vytírají se tu.Tomu samozřejmě napomohly vybudované rybí přechody na vysokých jezech.
A co jim připravíme za lahůdky?Jedni sáhnou po gumových nástrahách nebo rotačkách,druzí po streamerech,jigech či plandavkách.Někdo navázal peříčka nebo nahodí do tůně woblera.Někdo použije i marmyšek či umělých mušek.Kdo bude asi úspěšnější? Bude zajisté potřeba vsadit na praktické zkušenosti z daného revíru.Každý z nás má něco zaručeně úspěšného a jedinečného.Proto se také rok co rok se v seznamech úlovků z našich revírů objeví na několik stovek lososovitých ryb.
Je však bohužel pravda ,že na menších potocích jsou pstruzi pod větším tlakem a úlovků ubývá.
Důvodů proč pstruhů ubývá je mnoho.Zejména nám velké škody napáchají predátoři,kteří se donedávna u nás nevyskytovali.Na potocích to jsou zejména volavky,které dokážou projít potoky a dokonale je vyčistit od všeho živého.Každý z nás je již při svých pochůzkách často vyplašil.Na větších tocích jako je Ohře,to je zase kormorán.Nic není pro rybáře horšího než to,když se stane svědkem,jak čerstvě vysazení mladí pstruzi jsou masakrováni těmito nenasyty.Přehodnotit své jednání by měli také ti rybáři,kteří ve větší míře odnášejí od vody zejména „potočáky“. Takže „Petrův zdar“.
Kovář.
