Fotografie po svém objevení v 19. století překonala rychle hranice kontinentů a též hranice sociální. Brzy se dostavilo úsilí o zachycení událostí jako základu pro fotografickou reportáž. Fotografický obraz získal tudíž moc rychlé informace a tím i schopnost ovlivňovat veřejnost.
Podobně jako v jiných případech, tak i pro fotografii přinesla zcela nové možnosti 1. světová válka. Svět stanul na prahu nové éry – éry médií se všemi klady i zápory. Jedním z přímých důkazů vývoje je i existence Hradního fotoarchivu, jedinečného pramene k československým vizuálním dějinám. Fond o rozsahu přibližně 10 000 kusů negativů a pozitivů začal prakticky vznikat v témže čase jako československý stát. Pro jeho fungování sehrálo klíčovou roli ustavení prezídia ministerské rady – úřadu premiéra. Součástí byl tiskový odbor, koordinující státní tiskovou a zpravodajskou (informační) službu a stojící mimo jiné u vzniku Československé tiskové kanceláře (ČTK). Odbor budoval velký fotografický archiv k propagačním účelům, na počátku své činnosti získával materiály hlavně nákupem. Ve funkci redaktora zde působil akademický malíř Jano Šrámek, který se vyprofiloval pro fotografování hlavy státu – T. G. Masaryka. Šrámek fotografoval prezidenta s různou intenzitou a kvalitou po celá 20. léta. Touto cestou vznikla reportáž zahrnující téměř všechny oficiální i soukromé aspekty Masarykova prezidentství, ale i nemalou část československých kulturních dějin.
Začátek 30. let přinesl nečekané těžkosti. Obrazovému zpravodajství tiskového odboru rostla konkurence v ČTK a v Centropressu, pracujícímu pro ministerstvo zahraničních věcí. To vše vedlo v roce 1933 k ukončení aktualizace archivu. V lednu 1939 celý archiv získal Centropress. Majetková změna, spojená se stěhováním, byla záchranou před zničením při požáru budovy ČTK v květnu 1945.
Na počátku 70. let 20. stol. hrozila po překopírování části archivu na celuloid skleněným negativům skartace. Naštěstí se tehdejšímu vedoucímu Archivu Národního muzea Aleši Chalupovi podařilo vyjednat uložení v Národním muzeu a tím zachovat autentickou podobu. To jej sice zachránilo, ale lepší časy přinesl až rok 1989.
„Znovuzrozením“ se stal projekt Grantové agentury ČR „Před objektivem T. G. Masaryk a jeho doba. Hradní fotoarchiv 1918–1933“, řešený dr. Milenou Běličovou z Národního muzea v letech 2006 až 2008. V průběhu projektu byla provedena digitalizace archivu a elektronická databáze.
Podřipské muzeum bude část fotografií věnovanou rodinnému životu i oficialitám náležejícím k činnostem hlavy státu vystavovat od 1. července do 17. října 2014.
Těšíme se na Vaší návštěvu!
Ilona Trefná
Podřipské muzeum
