Politik musí reflektovat, jak se jeví jeho činnost, jak se o něm mluví a píše. A ministr kromě důvěry premiéra potřebuje ke své práci ještě dvě věci, jednak kompetenci, jednak důvěru voličů. Senátní volby letos na podzim ukázaly, že právě dostatečnou důvěru voličů nemám. Dospěl jsem proto k rozhodnutí rezignovat na funkci ministra obrany.
Po dohodě s premiérem jsem tento záměr ohlásil až dnes, přičemž rezignuji k 7. prosinci. Jednak jsem chtěl dotáhnout rozpočet, nejen státní, ale především ministerstva obrany. Po několika letech jeho snižování se tak podařilo docílit, že v roce příštím bude resort disponovat stejným objemem prostředků, které měl i letos. A ani v příštích letech už ke snižování docházet nebude. Také jsem chtěl ještě uskutečnist dvě důležitá setkání, jednak s generálním tajemníkem NATO, jednak s mým americkým protějškem. V pondělí 3.
prosince na Bezpečnostní radě státu předložím dlouhodobě připravovanou koncepci aktivní zálohy a mobilizace, což jsou jedny z klíčových reformních opatření Bílé knihy o obraně. Seznámím rovněž vládu o stavu jednání se Švédskem k prodloužení pronájmu Gripenů. Vláda už dříve přijala mou koncepci o udržení stíhacího letectva a prodloužení jednání se švédskou stranou se ukázala jako dobrý tah.
Vést dva a půl roku ministerstvo obrany nebyla procházka růžovým sadem, zvláště provést změny směrem ke zbrojařskému sektoru bylo nesmírně obtížné. Ale myslím si, že jsem obstál. A pevně věřím, že se vedení ministerstva po mně ujme někdo se stejnou energií a vůlí, schopen pokračovat v započatých změnách.
Chtěl bych tímto poděkovat svému týmu na ministerstvu, svým kolegům z vlády, všem kdo mou práci sledovali a fandili jí. V neposlední řadě také všem vojákům. V roce 2009 hospodařilo ministerstvo obrany s 58 miliardami, dnes jeho rozpočet činí 42 milard. Přesto armáda dostála všem svým úkolům a závazkům. Vojáci i v nelehkých podmínkách plnili vzorně své poslání, s obrovským nasazením, ať už v Afghánistánu nebo tady doma. Byla to pro mě obrovská radost s nimi spolupracovat a nikdy na to nezapomenu.
Politika je především služba, služba veřejnosti a vlasti, a já si velice vážím, že jsem ji mohl vykonávat. Současně se ale těším, že po dlouhé době budu mít také čas věnovat se rodině a strávím s ní dobu adventu.
