Jaroslav Balvín
„Za týden už tady nebudeš moct přespávat, kdy se ti zlíbí,“ prohodí Kamila u snídaně.
„Našla sis konečně chlapa?“ podivím se. Čtyřicátnice Kamila je single už dlouho, toho pravého ne a ne potkat a já jejího 2+1 zneužívám, kdykoli se mi v noci nechce tahat až do Pokratic.
„Ne,“ odvětí Kamila posmutněle. „Ale přijede Maggie.“
„Maggie?“ odvětím nechápavě. „Jo Maggie!“ vzpomenu si.
Kanaďanku Maggie představila Kamile její kamarádka z Austrálie po Skypu: „Maggie je skvělá, má výjimečné senzitivní schopnosti, vyprávěla jsem jí o tobě a ona mi od té doby nedá pokoj a chce tě jet navštívit. Zdržela se u mě čtvrt roku, předtím taky cestovala, a teď je prý řada na České republice!“
Kamila, dobrá duše a trochu narcistka, po sdělení, že zrovna ji si ta vychvalovaná světoběžnice s paranormálními schopnostmi vybrala, reagovala spontánně a pozvala neznámou ženu z druhé strany zeměkoule k sobě domů.
A teď je Maggie tady. Začne se vybarvovat postupně, jako se po slupkách odlupuje cibule. Zpočátku na Kamilu, která má jako řada dnešních žen pozitivní přístup k esoterice a příbuzným vědám, působí, když s ní Maggie celý den rozebírá její minulost, uhaduje zásadní životní traumata a předvídá, co se jí stane druhý den nebo třeba za rok. Maggie si dále vyžádá setkat se postupně s veškerými Kamilinými kamarádkami, které v Time outu nebo podobném yuppie podniku se zatajeným dechem naslouchají jejím věštbám i psychoterapeutickým diagnózám.
„To náměstí je celé podsklepené,“ zastaví se Maggie vědoucně u kašny, když jdeme jednou večer společně ze Sklípku. Na výletě na Radobýl zase omdlí na Fafáku, a když ji vzkřísíme, pronese, že se tady děly hrozné věci. U vstupu do Richardu ji po mdlobách už ani nevzkřísíme a musíme zavolat kamaráda s autem.
Kamila je z Maggie aus a ze dne na den definitivně mění pohled na svůj život i na svou budoucnost. „Dávej si pozor, aby to neskončilo tak, že se jí budeš ptát, jakou nohou máš vylízt z postele,“ utrousím uštěpačně při dalším z kamarádčiných líčení nadpřirozených schopností její nové spolubydlící.
Za čas se objeví i výrazné zápory každodenního soužití s médiem. Hlavně se při prvním praní ukáže, že je Maggie někdo jiný: Kamila najde v pračce její slipy. Po následujícím emotivním výlevu Maggie kapituluje a oznámí Kamile, že před nedávnem zahájila dlouhý proces změny pohlaví. Pak Kamilu obejme a učiní další comingout: je na ženy.
Aby jí sílily mužské dispozice, vaří si Maggie denně čočku a špenát, míchá si do plastových flašek iontové nápoje, chodí do posilky, a když přijde domů, producíruje se před Kamilou s výrazem Pepka námořníka. Zásadně po sobě neuklízí. „To je fakt jak kdybych žila s chlapem,“ podotkne Kamila zoufale, když jsem u ní na návštěvě.
Z počáteční euforie ze změny prostředí se Maggie zakrátko dostane do opačných stavů psychiky a začne propadat těžké depresi. Cítí se frustrovaná z toho, jak jsou v Litoměřicích a vůbec v celé České republice lidé takoví odtažití, smutní. Celé dny se schovává ve svém kamrlíku u Kamily, nejí, nepije, jenom leží v posteli. Přestane chápat smysl toho, proč se vlastně do Čech, potažmo Litoměřic rozhodla vydat.
Zanedlouho se ale zase nakrátko vyčasí: „Konečně chápu, proč jsem sem přijela, Kam!“ přilítne Maggie domů s tím, že bude chodit pomáhat jedné nemohoucí babičce na Kocandu. Její úsilí však skončí fiaskem a několikatisícovým dluhem za zřízení pevného internetu – Maggie totiž po třech dnech péče pojala úmysl se k babičce rovnou přestěhovat. Což ovšem musí vzdát, když na ni babička začne v souvislosti s jejím nejasným pohlavím popuzeně řvát.
Nastane opět depresivní fáze, která kulminuje v demonstrativním pokusu o sebevraždu. Zpočátku se Kamila Maggie věnuje, snaží se ji aktivizovat, probírá s ní její problémy, pak to ale pro řadu svých vlastních starostí, dvě zaměstnání i zjevnou neúčelnost těchto aktivizací vzdá a smíří se s tím, že už nežije s médiem, ale spíš s hormonálně rozhozenou troskou.
Dnes jsem přišel ke Kamile po dlouhé době na návštěvu. Sedí u počítače a podmračeně přejíždí pohledem kontakty na Skypu. Vybere si kamarádku z Izraele, zavolá jí a chvíli se věnuje nezávazné konverzaci. Odskočím si na záchod, a když se vrátím, slyším: „Maggie je skvělá, má výjimečné senzitivní schopnosti, vyprávěla jsem jí o tobě a ona mi od té doby nedá pokoj a chce tě jet navštívit. Zdržela se u mě čtvrt roku, předtím taky cestovala, a teď je prý řada na Izraeli! Maggie, pojď se seznámit!“
