Gymnázium Roudnice – Absolutní báseň (a její přebásnění)

ABSOLUTNÍ BÁSEŇ = báseň, jejíž řeč je nezávislá na pojmové a významové hodnotě slova, pomíjí jakýkoliv daný jazyk a vytváří si jazyk zcela nový

 

MODLITBA KAMENE

Vladimír Holan

Paleostom bezjazy,

madžnȗn at kraun at tathȃu at saün

luharam amu-amu dahr!

Ma yana zinsizi?

Gamchabatmy! Darsk ȃdŏn darsk bameu

Voskresajet at maimo šargiz-duz,

chisoh ver gend ver sabur-sabur.

Theglathfalasar,

bezjazy munay! Dana! Gamchabatmy!

 

Překlady a přebásnění 😉

Kámen božský,

dokonalý i čirý i třpytivý i bledý,

nenávidět, milovat zároveň!

Má cenu býti?

Drahokame! Nejen láska, nejen krása.

Bohatství i marnost patří nám,

padnout pro vlast, pro čest.

Všudypřítomný

božský prach! Bože! Drahokame!

N.P., P.M.

Jsem kámen bez jazyka,

mlčím tak krutě, tak tiše tak sám,

ležím tu každý den!

Mohu to změnit?

Prosím Tě! Dovol mi, dovol promluvit.

Copak snad nemám co říct,

všechno, co znám, vám svěřím.

Za trest

jsem nic bez jazyka! Pomoz! Prosím Tě!

J. J.

Kamenolom veliký,

narazil bum, bouchl bum, ulomil bum, spadl,

kutálí se nazdařbůh!

Kam jen mě vezou?

Rozdrtit! Do věčných lovišť štěrku.

Sypou ho na cestu i trať,

kámen rozdrcený na padrť.

Rozdrobený

na malinké kousky! Kámen! Rozdrcený!

L. Č.

Jsem jen kámen němý,

mocnosti, krutosti, otče všech synů,

jen zázrak jediný – jediný božský!

Mám ještě šanci?

Smiluj se! Dárek malý, dárek kouzelný.

Vzkřis mne a srdce dej,

budu čestný, laskavý, budu Ti vděčný – vděčný.

Pochop mě,

němý umírám! Pane! Smiluj se!

E. K.

Zaslíbená matičko,

nedovol a pomoz a nepovol a zadrž,

lásko, ano, ano, Ty!

Co mám učiniti?

Prosím! Kámen neví, kámen tápe.

Dřevo a hlína zmizely již,

další já, snad já, ne – ne.

Pomoz,

zaslíbená země! Nechci! Prosím!

A. V.

Prakámen prastarý,

žulový a krásný a strakatý a syrový,

tahám jej nahoru a dolů!

Mám to zapotřebí?

Darmotrape! Temný život, temná mysl.

Opracovat a mít široký světa kus,

čí jsi, kdo jsi, odstup – odstup.

Katastrofa,

volný budu já! I vy! Darmotrapové!

J. D., P. L.

Hory drahé,

kopce i vysočiny i pahorkatiny i vrchoviny,

vezměte mě zpět!

Proč vyvržen jsem?

Prosím! Chci se vrátit domů.

Bratry i sestry pozdravit,

ženu svou, děti své milovat – milovat.

Pomozte,

drazí přátelé! Rychle! Prosím!

R.F., M. V.

Nemám jazyk,

nemůžu mluvit, můžu si jen přát,

doufat v něco lepšího, v nějaký zázrak!

Je to vůbec možné? Nevím, jak dál!

Přál bych si promluvit.

Co na tom, že mě nic nerozbije,

že mě nic nepálí, nic necítím, jsem sám.

Přál bych si žít, být milován!

K. B., H. K.

Paleolit je tady,

magma má krásu, má barvu, má šajn,

vápenče, haló – haló, tady!

Že slída zemřela?

Samozřejmě! Nechť žije, nechť zahynu.

Vzkřísit se teď má touhu nejapnou,

žula leží vedle, leží líně – líně.

Co je zas tohle,

je tady mamut! Pomoc! Samozřejmě!

J. V.

Kámen dost bezmocný,

domy a hroby a chrámy a sochy,

v to vše se často mění.

Má ale naději?

Zapomeňte! Nemá ruce, ani nohy.

Nepromluví a nesmí promlouvat,

smutek ani války ani hladomor,

není součástí,

bezmocné žití! Chudák! Zapomenut!

P. R.

Kamenalláhu bezmezný,

Madžnún a Kraun a Tathau a Saun,

ti všichni se včera utopili!

No nejsou hloupí?

Gamchabatmy! Ten proradný starý křemen.

Přepadl a unesl šutry naše,

včera při svíčkách, když jedli – jedli.

Doprčickurnikšopa,

sebral všechny! I Dana! Gamchabatmy!

J. P.

Kameny už nemluví,

jen leží a spí a stárnou dál,

modlitbu amu – amu řekni.

Pomůžeš nám, prosím?

Zachraň nás už!

Včera kámen, dnes plast.

Dej nám vzkříšení a dej nám život,

nebo zkus i sabur – sabur.

Pomáhá i ta,

už nepromluví! Zkus to! Zachraň nás!

K. B.

Red

Red