Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček dnes na pozvání generálního ředitele společnosti Severočeské doly Ivo Pěgřímka navštívil povrchový lom Bílina. Seznámil se s technologií a postupem těžby po prolomení těžebních limitů, o kterém rozhodla vláda vloni na podzim. Hejtman se zajímal o celkovou rekultivaci území po ukončení těžby.
„Uvítal jsem, že došlo k prolomení limitů těžby uhlí alespoň v bílinském lomu. Přesvědčil jsem se, jak zodpovědně vůči obcím i životnímu prostředí Severočeské doly postupují a zejména jak se věnují rekultivacím a jak pečlivě připravují konečný model rekultivace po dotěžení,“ komentoval aktivity dolu hejtman Bubeníček.
V dnešním provozním rozsahu má důl Bílina povolenou činnost do roku 2030. Nyní se připravují dokumenty pro možnost otevření těžby do roku 2035, plány však sahají až do roku 2050, kdy by mělo dojít k vytěžení povoleného prostoru pro zrušení těžebních limitů. Pro následné procesy schvalování se plánují etapy těžby a následné rekultivace. Sanační plány budou postupně projednány se sousedícími obcemi, bude dodržena těžební hranice 500 metrů od zastavěné části obcí, což se týká zejména Braňan. Severočeské doly vytvářejí dlouhodobě finanční rezervu pro zahlazování následků hornické činnosti. Budoucí plán těžby a rekultivací představili hejtmanovi ředitel strategie a komunikace SD Rudolf Kozák, výrobní ředitel Jiří Neruda a vedoucí pracovníci odboru rekultivací Severočeských dolů.
Současné rekultivované plochy budou mít charakter lesních a polních porostů a vodních ploch. Po dotěžení by na velké části lomu mělo vzniknou jezero Bílina, které bude sousedit se současným jezerem Most. Součástí rekultivačních plánů je vybudování komunikací mezi obcemi sousedícími s těžbou a koncepce využití území Ra dovesické výsypky.
Současný lom Bílina se rozkládá na území 4 krát 5 kilometrů, hloubka těžební jámy dosahuje až 300 metrů a nejnižší bod leží na úrovni hladiny Blatského moře. Roční těžba dosahuje 9,5 milionů tun uhlí, z toho více než čtyři miliony tun jsou určeny pro elektrárnu Ledvice. Kromě elektrárenského nízkosirnatého uhlí se zde těží i teplárenské uhlí a více než jeden milion tun uhlí z bílinského lomu je určeno pro drobný prodej domácnostem jako tříděné uhlí. Jeho kvalita garantuje použití pro ekologické kotle, které si občané kraje pořídili v rámci tzv. kotlíkových dotací.
Společnost Severočeské doly má necelých 5000 zaměstnanců, z toho jich v Bílině pracuje 1800 včetně servisních dceřiných firem.
Severočeské doly jsou dlouholetým partnerem Ústeckého kraje a každoročně podporují v objemu 25 milionů korun rekonstrukce a modernizace škol v majetku kraje. Dalších 25 milionů korun daruje kraji společnost ČEZ, která je mateřskou společností Severočeských dolů.
Nad ortofotomapou bílinského lomu (zprava) generální ředitel SD Ivo Pěgřímek, hejtman Oldřich Bubeníček, kancléř hejtmana Luboš Trojna a ředitel strategie a komunikace SD Rudolf kozák
Pohled do lomu
Vlevo dole je těžební stroj v hloubce na úrovni hladiny Baltského moře, tedy 0 m n.m. – je to nejnižší umělé místo na povrchu ČR
GŘ Pěgřímek představuje hejtmanovi postup těžby
Technologie těžby je složitá a náročná
Uhelná sloj
U těžebního stroje, „bagru“
Hejtman v kabině „bagráka“, jehož práce je velmi náročná a zodpovědná
Podvozek bagru
Sestup z „bagrácké“ kabiny
„… tak tohle tady těžíme, pane hejtmane …“
