Letošní pobyt Marie Imbrové a Hanky Krpešové v Tengenenge byl velmi intenzivní a produktivní. Navazoval na řadu příprav našich spolupracovníků a předcházel mu nákup učebnic a dalších publikací, které zajistila a nakoupila V Harare Marie. Bohužel cena učebnic v Zimbabwe neustále stoupá, většina se pořizuje za cenu kolem 13 USD za kus. Sada učebnic pro 14 žáků čtvrtého ročníku tak vyšla na 820 USD. Stoupají také náklady na pronájem vozidla a jako každoročně četné silniční kontroly hledají důvod pro „nezbytné“ pokuty. Jinak celý pobyt se tentokrát obešel bez nehod.
Pronajaté auto bylo pochopitelně efektivně využito již cestou na zajištění nákupu kol v Mwurvi (ve skladu jich bylo vhodných pouze deset) a na kontrolu truhlářské dílny, kde se vyrobil prototyp naší školní lavice. Po dohodě o rozšíření pracovní plochy, byla složena záloha na výrobu deseti lavic a dohodnut termín převzetí.
Počátek samotného devítidenního pobytu v Tengenenge byl věnován důstojnému předání daru manželů Homolkových Kilale Malolo, kterou obě dobrovolnice podpořily i ze svých zdrojů. Přijetí ve školce bylo jako vždy velmi emotivní, momentálně do školky dochází přes třicet dětí. S nimi Marie i Hanka v průběhu týdne pracovaly stejně jako s kruhem žen, které se tentokrát zaměřily na šití drobných šperků. V průběhu pobytu také sledovaly péči o slepice, které sice ještě čekaly na přestěhování, ale daří se jim velice dobře. Z 25 kusů nosnic uhynula pouze jediná a ženy mají již objednány další. Průměrná snůška je 19 až 21 vajec denně, ženy je prodávají a dvakrát týdně vaří i dětem do školky na svačinu.
Během čekání na dodávku kol, která se tradičně opozdila, proběhlo ve vesnici převzetí učebnic do vyšších ročníků a kontrola stavu předchozích. V průběhu večera se ukázalo, že část rodičů chce nadále posílat děti do nižších tříd, protože nezvládly v plném rozsahu učivo, a další dětí z vyšších tříd se naopak dožadovalo učebnic pro pátý ročník. Je zřejmé, že generace dětí prošlých naší školkou se začíná diferencovat, část dětí skončí jako jejich rodiče docházkou na nižším stupni a část je tak motivovaná, že bude potřebovat v následujících letech konkrétní finanční podporu. Tímto způsobem byl ostatně podpořen i středoškolský student ze soukromých prostředků naší příznivkyně z Loun.
Po určitých problémech s dopravou dovezl nákladní vůz majitele obchodu do Tengenenge deset kol vybraným dětem z projektu, které odpovídaly výškou a věkem, a předání proběhlo i s náležitým poučením, jak se ke kolu chovat. Mimořádný zájem projevili také všichni rodiče, kteří na nákup kola přispěli poměrnou částkou 20 USD. Nákup kol byl také oznámen řediteli školy v Horse Shoe, který byl požádán o prostor, kde by kola mohla být v době výuky uložena. Cesta do školy proběhla v den inspekce a bylo potěšitelné, že naše školka má ve škole mimořádně dobrou pověst.
V rámci pobytu proběhlo v Tengenenge ještě vážení a očkování malých dětí, které organizuje terenní zdravotník Maudy Muhoni. Ta se letos v létě chystá na pobyt ve Dvoře Králové, pozvání jí bylo předáno.
Stella obdržela další platy, a to až do srpna tohoto roku, a stejně jako ostatní ženy místního klubu i dárky z Čech. Dětské oblečení, knihy a boty byly dětem rozdány až koncem pobytu, kdy do Tengenenge dojeli z Harare ještě Ladislav Krpeš a Ivan Imbr a dovezli další kufry dětského vybavení. Za jejich přítomnosti byly do školky ve dvou etapách dovezeny zhotovené lavice. 
Poslední večer byl pak věnován tradiční dětské party a podpoře místního folklorního souboru.
Smysl pomoci
Od roku 2005 dojíždí pravidelně do této komunity dr. Imbrová, afrikanistka a sběratelka afrického umění. Nejprve se s komunitou seznámila v rámci svého působení na velvyslanectví ČR v Harare, od roku 2008 do roku 2010 podnikla tři soukromé cesty do Tengenenge ze svých prostředků. Po založení Klubu přátel Tengenenge v ČR, v květnu 2010 ,své úsilí soustředila zejména na rozšíření možností přístupu malých dětí k okolnímu světu, na zajištění platu jejich první učitelky angličtiny, a dovezla do Tengenenge obuv pro děti, léky, knihy a hračky.
Od nástupu vlády Národního usmíření v Zimbabwe spolupracuje s místním ministerstvem kultury a školství Zimbabwe. Získala značné prostředky na vystavení rodných listů všech 50 dětí předškolního věku, které viděla vyrůstat tak, aby měli platné zimbabwské občanství a mohli se registrovat k k povinné školní docházce do školy v nejbližším okolí. Od postavení budovy školky v roce 2011, kterou materiálově financoval Klub přátel Tenhgenege, se podařilo do školky získat druhého pomocného učitele, vybavit školku základními učebními pomůckami a školka byla v roce 2012 oficiálně registrována jako předškolní zařízení.
Ve spolupráci s Klubem již působilo v Tengenenge deset českých dobrovolníků, kteří se již stali členy Klubu nebo s ním spolupracují.
