Konec výmluv řidičů na osobu blízkou. Dnem 19. ledna 2013 vstoupilo v platnost několik zásadních změn vyplývajících z novely zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích.
Jednou z hlavních novinek je tzv. objektivní odpovědnost provozovatele vozidla za porušení pravidel silničního provozu, která má znemožnit výmluvy řidičů na tzv. osobu blízkou ve snaze vyhnout se odpovědnosti za spáchaný dopravní přestupek, a zvýšit vymahatelnost práva a nepřímo tak i bezpečnosti provozu na našich silnicích.
„Provozovatel vozidla zajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidičem pravidla provozu na pozemní komunikaci stanovená zákonem“
Kterých přestupků se „objektivní odpovědnost“ týká?
Týká se pouze případů, kdy je přestupek řidiče zjištěn automatizovaným technickým prostředkem bez obsluhy (např. stacionárním radarem nebo automatickým kamerovým systémem). Což bude zpravidla překročení rychlosti a jízda na červenou. Dále jde o nedovolené zastavení a stání. Jde tedy o případy, kdy je obtížné zjistit ihned, kdo vozidlo řídil a kdo tedy přestupek spáchal.
Jaký bude postup úřadů?
Pokud například policie zjistí špatně zaparkované vozidlo, nebo z radaru překročení rychlosti, přestupek zadokumentuje a oznámí jej příslušnému úřadu podle místa spáchání. Tento úřad si dle SPZ ověří provozovatele vozidla a následně mu zašle výzvu k úhradě určené částky, odpovídající výši pokuty, kterou je možné za daný přestupek uložit v blokovém řízení. Pokud jí provozovatel do 15 dnů uhradí, je tím věc vyřešena.
Provozovatel může místo uhrazení částky sdělit úřadu totožnost osoby, která vozidlo řídila a úřad bude za přestupek trestat příslušného řidiče.
Pokud by úřad řidiči spáchání přestupku neprokázal nebo jej nedohledá, zahájí správní řízení proti provozovateli vozidla, na jehož konci mu hrozí pokuta až do výše 10 000,- Kč (maximálně však do výše pokuty za daný přestupek).
Provozovatel sice asi nemůže jiné osobě, které vozidlo svěří, zabránit, aby spáchala dopravní přestupek, musí si být ale vědom toho, že pokud někomu auto svěří, může se stát, že jako provozovatel vozidla ponese odpovědnost. Nebo úřadu sdělí, kdo fakticky vozidlo řídil. Odpovědnosti se zbaví, trestán bude řidič. Zákon dále připouští, že se provozovatel může vyvinit v případě, kdy mu bylo auto ukradeno a on to řádně nahlásil, nebo kdy auto prodal jinému a změnu nahlásil do registru vozidel.
Novinky u řidičských oprávnění
Novelou zákona o provozu na pozemních komunikacích se změnil také rozsah jednotlivých řidičských oprávnění. Změn je hodně a jejich přesný výčet je poměrně složitý. Uvádíme tedy jen ty nejpodstatnější:
Například skupina AM platí nyní nejen v ČR, ale v celé Evropské unii.
Nově zaváděná skupina A2 zase reaguje na tzv. princip postupného přístupu k řidičským oprávněním na motocykly a umožní odstupňování požadavků na věk a zkušenosti řidičů pro motocykly.
Nezkušení mladí lidé nyní nebudou smět řídit silné motocykly bez přechozí praxe na slabších strojích. Řidičské oprávnění na motorku o výkonu nad 35kW totiž dostanou až po dovršení 24 let. Pokud má ale žadatel alespoň dvouletou praxi v řízení slabšího stroje, může získat oprávnění pro nejsilnější motorku již ve dvaceti.
Pro řízení malých motocyklů s nejvyšší rychlostí 45 km v hodině ponechala novela věkovou hranici 15let. Také motorky do maximálního výkonu 11 kW bude možné nadále řídit od šestnácti let.
S oprávněním skupiny B je nově možné kromě mopedů řídit také motocykly zařazené do skupiny A1 – obsah až 125 kubických centimetrů. Stroj ale bude muset mít automatickou převodovku, aby byl méně náročný na obsluhu. Jde tedy v podstatě o skútry. Tato novinka ale platí jen pro území České republiky. Pro řízení vozidla s přípojným vozidlem o celkové hmotnosti nad 750 kg již nebude postačovat řidičské oprávnění skupiny B, nýbrž bude nutné oprávnění skupiny B+E.
S řidičským oprávněním skupiny C či C+E, uděleným po letošním 18. lednu, již nepůjde řídit traktory. Řidič bude muset mít skupinu T, Která však platí pouze v ČR.
Za neplacení výživného lze zakázat řízení vozidel
Český právní řád byl „obohacen“ o nový právní institut nazvaný „přiměřené omezení spočívající v povinnosti zdržet se řízení motorových vozidel“.
Znamená to, že pachateli trestného činu zanedbání povinné výživy (tj. neplatiči alimentů) může soud uložit i přiměřené omezení, aby se zdržel řízení motorových vozidel. Toto omezení soud uloží zejména tehdy, je-li důvodná obava, že povinnost uhradit dlužné výživné bude mařena nebo ztěžována. Podle § 94a zákona o silničním provozu pak takový pachatel (držitel řidičského oprávnění) automaticky pozbývá řidičské oprávnění, o jehož vrácení může požádat teprve poté, co uvedené přiměřené omezení pomine (až zaplatí dlužné výživné). Přitom bude postupováno stejně jako v případě vracení řidičského oprávnění po vykonání zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Nerespektování tohoto uloženého přiměřeného omezení bude trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání.
Není též bez zajímavosti, že od ledna letošního roku mají též exekutoři oprávnění vydávat exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění v případě, že vymáhají nedoplatek výživného na nezletilé dítě. Dnem doručení exekučního příkazu se dlužníkovi pozastavuje řidičské oprávnění. Po dobu jeho pozastavení nesmí držitel řídit motorová vozidla.
Bohuslava Jírovcová
vedoucí odboru dopravy
|