Libochovická pouť

Děti se na ni těší, hospodyňky vaří a pečou, sjíždějí se rodáci, příbuzní a přátelé, no prostě každoroční událost a příležitost se opět setkat se svými blízkými, pobavit se.

Každý rok v polovině srpna se naplní libochovické náměstí a zejména městský park pod kostelem desítkami pouťových atrakcí a prodejních stánků. Na sobotu i neděli je však připravena i řada doprovodných akcí.

Tradiční je zejména výstava drobného zvířectva a exotického ptactva místního Svazu chovatelů  Najdete ji vedle zámku (vchod od kostela) a v zámeckém skleníku.Ještě by se dali zmínit pouťová zábava či fotbalová exhibice.

 Doprovodné akce jsou pořádány i na nádvoří zámku nebo v rozlehlém zámeckém parku.

Velkou škodou jistě je že se letos nekonala ani předváděčka květin firmy ANETE ani Libochovické fechtování shš LEPUS.

něco z historie:

Proč naši předkové zvolili za patrona města právě sv. Vavřince a zasvětili mu kapli na libochovickém hřbitově, nevím. Asi k tomu měli pádný důvod, který se odvíjel od způsobu jeho života, který končil mučednickou smrtí? Možná. Co o jeho životě vlastně víme?

Vavřinec žil ve třetím století po Kristu, tedy v dobách, kdy docházelo k velkému pronásledování křesťanů. Víme, že byl vysvěcen na diakona (jáhna) a papežem Sixtem II. mu byla svěřena péče o hmotný majetek a charitativní činnost církve v Římě. Za Valeriánova pronásledování byl papež Sixtus II. zajat, odveden do vězení a popraven. Po Sixtově smrti prodal Vavřinec všechno církevní jmění a peníze rozdal chudým. Císařský náměstek věděl o Vavřincově funkci a domníval se, že církev vlastní velké bohatství. Proto jáhna vyzval, aby z církevního majetku pomohl trpící říši. Vavřinec prohlásil, že církev je velmi bohatá, že na světě není nikdo bohatší nad ni. Pak pozval náměstka, aby se přišel podívat.
Když vladař přišel, shromáždil Vavřinec všechny chudé a nemocné, ukázal je náměstkovi a prohlásil, že oni jsou největším bohatstvím církve. Vladař to vzal jako výsměch a urážku a nechal Vavřince krutě mučit. Dal jej bičovat, natáhnout na skřipec a nakonec pálit na rozžhaveném roštu. V životopisech svatých se dále píše, že mučedník snášel utrpení tiše a zmužile. Když bylo jeho tělo na jedné straně již téměř uškvařeno, řekl vladaři: „Dej mě obrátit, neboť na této straně jsem již dost upečen“ Mučitelé jeho prosbu splnili. Po chvíli řekl opět: „Nyní jsem již dost upečen. Máš-li chuť, jez!“ Pak se začal modlit a během modlitby vypustil duši. Datum smrti bylo zaznamenáno, bylo to 10. srpna roku 258, tedy v letošním roce si připomeneme 1750 roků od mučednické smrti sv. Vavřince.
Vavřincova smrt způsobila obrácení velkého počtu pohanů na křesťanství. Nad jeho hrobem se událo mnoho zázraků. Proto císař Konstantin Velký dal nad mučedníkovým hrobem vybudovat velký chrám zasvěcený tomuto světci. Svatý Vavřinec byl zcela určitě oblíbeným světcem. Důkazem je jistě i to, že v Římě mu bylo postaveno 34 kostelů, z čehož některé časem zanikly. Jeho úcta se velmi brzy rozšířila po celé západní církvi.

Red

Red