Poslanec a starosta Malých Žernosek Petr Liška
Splavnění Labe umožní propojit vodní dopravní cesty z České republiky spolu s evropskou sítí vodních cest. Aktuálně hraje Labe kvůli nestabilitě minimální roli. Nevyužívá se potenciál ani vnitrozemských úseků, které jsou stabilně splavné, v rozhovoru pro Ekonomický deník to uvedl poslanec a starosta Malých Žernosek Petr Liška (STAN).
Mezinárodní smlouva mezi Českem a Německem o udržování vodní cesty řeky Labe z Pardubic do Hamburku čeká už téměř dva roky na projednání v Poslanecké sněmovně, došlo ohledně materiálu k nějakému posunu?
Spolu s kolegou Jiřím Hájkem, jako poslanci z regionů na řece Labi, celou dobu usilujeme o zařazení této smlouvy k projednání a zdá se, a nechci to zakřiknout, že směřujeme ke koaliční dohodě, jejíž naplnění umožní smlouvu projednat. Smlouva je velmi potřeba, a to z řady navazujících důvodů, například vyjednávání České republiky o směně území v městě Hamburku, které má možnost Česko využívat jako říčně-námořní přístav. Mimo to je neudržitelné smlouvu neprojednat další dobu, protože tím ztrácíme pozici důvěryhodného partnera pro našeho souseda, tedy Německo, které je pro nás největším trhem a obchodním odbytištěm. Podmínkou k projednání bylo dosažení koaliční shody, která zatím chyběla.
Z jakých důvodů čeká smlouva na projednání tak dlouho?
Materiál čeká na své projednání téměř dva roky, a to z důvodu nesouhlasu jednoho z koaličních partnerů k jeho zařazení grémiem Poslanecké sněmovny na program některé schůze.
Má například i vzhledem k suchým rokům projekt splavnění Labe smysl?
Smlouva sama o sobě neřeší způsob splavnění Labe – jen zavazuje obě strany k tomu provozovat řeku Labe jako vodní cestu. Labe vždy i historicky bylo a je vodní cestou a vždy pomáhalo našemu průmyslu a obchodu. Nemáme mnoho jiných možností, jak řešit dopravu po vodě, která je v řadě případů nenahraditelná, je ekologičtější, ekonomičtější a má schopnost, mimo jiné, také regulovat ceny jiné dopravy – silniční i železniční. Vodní cesta po Labi také může vyřešit omezenou kapacitu jiných způsobů dopravy v severo-jižním směru napříč Evropou, která je například na železnici podél Labe na hranici svých možností a kamionovou dopravu na D8 netřeba komentovat – protože každodenní kolony do Prahy ze severu vidíme všichni.
Právě „suché“ období vytváří potřebu udělat nějaká opatření na řece, která zajistí splavnost po většinu roku. Existence jezů ve vnitrozemí Česka dokazuje, že i přes suchá období je řeka splavná po většinu roku na celém vnitrozemském úseku. Proto jsem přesvědčen o tom, že je pro Českou republiku nezbytné zajistit splavnost Labe. Tím ale neříkám, že to nemá být řešeno s důrazem na zachování přírodních hodnot na řece, která je současně vodní cestou i územím zařazeným mezi lokality Natura.
Nakolik mohou právě suché roky ovlivnit funkčnost projektu?
Labe je řekou, do které se slévají téměř všechny řeky z velkého území Čech. Zároveň se jedná o řeku, ve které protékající vody jsou velmi účinně regulovány řadou vodních nádrží a jezů. Jsem proto přesvědčen, že po většinu roku jsou vodohospodáři schopni zajistit splavnost řeky.
