Liběšice – rozhovor s Karlem Taranzou

“Za všechno mohou Jarda Nepovím, Jarda Bula a pohoda v klubu,” ví své Karel Taranza

 Liběšice – Ve fotbalových kuloárech se o místním SK hovoří nejen pod Sedlem, na Podřipsku, Máchově městě, stejně jako žernoseckých vinicích aj. Se slušnou porcí lichotivých přívlastků, z čehož musí mít jeden velkou radost. Popravdě však vzato: fotbalová sláva, polní tráva. Přesto nikdo z klubové kroniky nevymaže, že jste byl po více jak dvě desítky let trenérem A mužstva  a v současnosti asistentem?

„Tu radost nesdílím sám. Náš klub nese především výraznou pečeť přičíněním předsedy Jardy Nepovíma. On je skutečně děvečka pro všechno. Prima je i Jarda Bula. V neposlední řadě dvacetičlenný kádr.“

• ·         Zdá se, že nehážete slova jen tak do větru?

„Kdyby tomu tak bylo, neměli bychom prozatím tak dobré výsledky jako dosud.“

• ·         Skromnost je prý jednou z pozitivních stránek Karla Taranzy. Nejste asi nepřetržitě od roku 1986 nadále aktivním funkcionářem SK?

„Fotbal není o jedné duši. Vedle těch zmíněných dvaceti máme další ve všech mládežnických kategoriích: přípravce, žácích i dorostu!“

• ·         Tady by asi už vedle jmenovaných obětavců neškodilo pochválit ty, kteří se vám starají o váš potěr, fotbalovou budoucnost?

„Pochvalu zaslouží Zdeněk Barnet a Marek Čermák!“

• ·         Trochu osobní otázka. Býval jste někdejší oporou B třídní TJ Chemičky Dobříň. Zaválel jste si za Bezděkov a Straškov. Co se stalo, že jste na Podřipsko zanevřel a zakotvil právě v liběšickém SK?

„Šel jsem nejen za fotbalem, ale i prací a hlavně za rodinnou pohodou…“

• ·         Když se ohlédnete za trenérskou kariérou, musíte mít radost?

„Kluci pochopili, že i fotbal na amatérské úrovni by měl mít patu a hlavu. Kdyby byl opak pravdou, sotva by se probojovali ze čtvrté do B třídy.“

• ·         Což by asi nešlo, kdyby nepomohlo okolí popř. obec nebo někdo jiný?

„Díky Jardovi (čti Nepovím) a řadě dalších obětavců jsme dnes tam, kde jsme. Zatímco mnohde jinde kecají, my se snažíme reprezentovat Liběšice, které nad námi drží ochranou ruku. Na čele s paní starostkou Alenou Knobovou.“

• ·         Mezi vašimi fandy se nahlas hovoří, že byste nebyli proti, kdyby se týmu podařil návrat do B třídy?

„Prozatím si nevedeme v okresním přeboru nejhůř. Případnému návratu do B třídy bychom se nebránili.“

• ·         Kdo z Podlusk přelanařil do vašeho klubu cílevědomého nadšence, kouče Jaroslava Bulu?

„Jarda Nepovím. Tak trochu jsme se o něm bavili i spolu. Jarda je člověk, který dělá dobrovolnou funkci naplno… Srdcem!“

• ·         Ve svých řadách máte mimořadně talentovaného Jakuba Vlasáka (18.3.1987). Ten zkoušel štěstí v Roudnici jako odchovanec fotbalové farmy SOŠ. Zájem o něj projevila i Jihlava. Laik se diví, odborník žasne, proč Jakub nečapnul šanci za pačesy?

„Asi proto, že všechno, co se třpytí, nemusí být fotbalové zlato. Mám tím na mysli především Jihlavu. Tam tehdy poznal, co to jsou přímo ve fotbalovém reálu sliby chyby. Tamější vedení mu nesplnilo ani to, aby měl finance na dopravu.“

• ·         Co byste ještě rád dodal?

„Jestliže něco funguje tři desítky sezón, tak to asi má patu a hlavu. Za to bych chtěl, a to velmi rád, všem  Liběšickým upřímně poděkovat!“

(str)