Ani nepřízeň počasí neodradila necelé dvě stovky lidí v sobotu od výšlapu na Milešovku.
Důvodem bylo otevření nové vědecké observatoře.
Ukazovali se jednotlivé přístroje, prezentovalo se vše o měření počasí a parametrů atmosféry a nechyběla ani ukázka z historie tohoto měření.
Na Milešovce se měří fyzikální vlastnosti atmosféry, tj. teplota, tlak a vlhkost vzduchu, rychlost a směr větru. Z těch složitějších měření pak chemické a fyzikální vlastnosti usazenin srážek, vzorky námrazy apd.
Pokud je ve středohoří sychravo je běžně možné se na Milešovce dostat nad mraky a užít si slunce a výhledu do okolí z 836m nad mořem.
V sobotu bohužel toto nešlo jelikož oblačnost zasahovala celou horu.
více o Milešovce pod galerií obrázků:
Někteří prohlašují, že nejvyšší hora v Litoměřickém kraji je nazvaná podle urozeného muže Mileše, zakladatele kaplířského rodu. Prostřední hory (České středohoří) se nazývají ty, jež se táhnou v souvislém řetězu od Litoměřic k Bílině a Mirošovicům. Královnou těch hor je nepochybně Milešovka, která nad ostatní vyniká svým temenem. Ostatní stojí kolem ní jako mlčenliví sluhové, kteří nic neoznamují. Ona sama však předpovídá jasné nebo deštivé počasí, chmurný a oblačný den nebo zase veselý a jasný, slovem: naprosto jasně naznačuje, jak bude. Právem tedy můžeme říci, že Milešovka prorokuje počasí […] Viděl jsem jednou zblízka, jak byla Milešovka zahalena hustými mraky – v takových mracích malují Mojžíše na hoře Sinai – ale ostatní hory kolem ní byly bez oblak a měly jasný vzhled, jako by se jich budoucí počasí netýkalo. Samo slunce plynulo po obloze v plném lesku. Obyvatelé těch míst se však kvapně ubírali domů, starali se o stáda a mne napomínali, abych si pospíšil domů a poručil pobídnout koně, kteří táhli povoz. Neuplynulo ani čtvrt hodiny, obloha se zatáhla, slunce se schovalo a veškerý výhled zmizel:
Z oblohy řítí se záplavy vod a nesmírné proudy,
samotné nebe se řítí,
hustý lijavec zaplaví pole i osení bujné,
zmaří práci býků a příkopy naplní vodou.
a další verše božského básníka. (Vergilia). Naproti tomu jsem také viděl, jak se z okolních kopců zdvíhala pára, kdežto Milešovka se nijak neprojevovala, a vskutku nehrozila ani mračnem, ani vichřicí; na můj dotaz odpověděli venkované, že se ani trochu nebojí ničeho jiného, že však pozorují jenom tu jedinou horu. Všechny mraky kolem pohlcuje totiž právě Milešovka. Pokud jde o výšku této hory (Milešovka), je tu neshoda, když ji srovnáváme s jinou horou, které Němci říkají Geltz, Češi podle vzhledu Sedlo. Tato hora je vzdálena tři až čtyři míle a ční nad Liběšicemi. Jedni prohlašují, že je vyš-ší než Milešovka, druzí zase, že je nižší. Já s plnou vážností a neodvolatelně přisuzuji palmu vítězství Milešovce. Učený páter Theodor Moretus, známý ve světě svými vydanými spisy a zároveň můj učitel matematiky, provedl měření na základě matematických propočtů a pomocí strouhy naplněné vodou, což je nejlepší způsob měření a prohlásil: „Sedlo je daleko nižší než Milešovka.“ Z obou hor však je možno spatřit Hvězdu u Prahy a věž sv. Víta. Na vlastní oči jsem se o tom přesvědčil.
Z knihy Bohuslava Balbína
Krásy a bohatství české země
