Byly doby, kdy se každé volby předháněli političtí „šíbři“ u majitelů výzkumných agentur, aby jim tak lehce řečeno, zajistili „lepší“ průzkumy. A tak pánové jako Jan Šterzl (agentura STEM) a jiní měli plné ruce práce s jednotlivými předsedy stran, zkrátka aby každá ta skupina byla spokojená. Nic naplat, byly totiž doby, kdy předvolební průzkumy ovládaly společnost a volič dával na rady „moudrých“ sociologů, kteří „pravdivě“ předkládali výsledky své práce v podobě předvolebních koláčů úspěšnosti jednotlivých stran.
A tak v roce 2006 vyletěla nad magickou 5% hranici Strana zelených, protože chytrý Jaromír Soukup „zajistil“ průzkumy společnosti MEDIAN. Poté vyletěly nad magickou hranici Věci veřejné. Obě tyto strany však brzy pohasly a tak jediná, jim podobná strana, která se drží díky majiteli – Andreji Babišovi, je hnutí ANO. To zkrátka nepohasne do té doby, dokud bude chtít být Andrej Babiš v politice a dokud bude také ovlivňovat předvolební průzkumy.
Po těchto zkušenostech mi ale přijde, že společnost vyspěla. Že přestala brát ohled na ty pravdivé předvolební průzkumy, které říkaly koho volit a koho ne, protože nepřesáhne oněch pět procent a je mu tedy zbytečné dávat hlas. Společnost, jako by pochopila, že i předvolební průzkumy jsou záležitostí marketingovou a vhodně položenou otázkou, ať již otevřenou, nebo uzavřenou, se dá zajistit výsledek pro kohokoliv, prakticky jakýkoliv. Hlavně, když to sype od objednavatele. Volební průzkumy zkrátka přestaly být „IN“.
Zato přišla do módy jiná novinka! Je to volební kalkulačka. Jednoduchý návod, jak ani nečíst program a „odklikat“ pár věcí, které se mi v rámci politiky a aktuálního politického dění buď líbí, nebo nelíbí. Stroj pak sám porovná a určí, která strana je se mnou v nejlepší přízni. A pro tu se pak mohu rozhodnout. A vzhledem k tomu, že dnes se taková volební kalkulačka dá najít na všech známých mediálních portálech, od IDNES po SEZNAM, má volič o způsob rozhodování z hlediska volby postaráno.
Přijde mi to i daleko férovější, protože člověk se rozhoduje na základě svého přesvědčení a souznění. Ne podle toho, zda mu někdo nadiktuje, že něco hranici překročí a něco ne. Diktát v podobě propadnutého hlasu jakoby mizí. A volič má svobodnější volbu. Samozřejmě by někdo mohl namítnout, že tím se rozmělní hlasy, že každá strana může populisticky slíbit cokoliv a jakkoliv, jenže: volby jsou naštěstí cyklus, který se po čtyřech či pěti letech opakuje. Takže pak při ztrátě důvěry může zase na řadu přijít ona volební kalkulačka. Tedy, pokud ta strana bude ještě existovat a nebude to jen uskupení ne jedny volby, jako například teď na ty do Evropského parlamentu. Hnutí NE-VOLIM.CZ tu však příští volby bude určitě! Takže šťastnou ruku ve volbách a rozhodování, komu dát hlas!
Jan Vondrouš
