Mají k tomu reálné předpoklady. Nebrání se jim ani výbor Sokola Radovesice na čele s předsedou Ivanem Křemeňákem, pokladníkem Emilem Rulfem. Natož realizační tým, trenér Milan Beránek (5.2.1960), jeho první asistent, zkušený divizionář, po dlouhá léta opora Sokola Brozany Tomáš Hora, či druhý asistent Václav Procházka.
Pohled na tabulku 3.třídy, vaší skupinu, napovídá, že lídr Litoměřice C mají k dobru na druhé Ploskovice osm a na třetí radovesický Sokol dokonce devět bodů náskok. Co s tímto mankem provedete na jaře, trenére, první asistente?
„To, že se manko pokusíme smazat,“ pokyvuje hlavou Milan Beránek, zatímco Tomáš Hora je rezolutnější: „…že ho smažeme. Nejen „céčku“ (prohra doma 4:1), ale i Ploskovickým máme totiž co vracet (porážka rovněž doma 3:2).“
Všechno souvisí se vším. Neměli jste jak známo, pouze fotbalové starosti?
„Oharka se rozvodnila víc, než jsme očekávali. Těch starostí jsme skutečně měli nad hlavu. Bez obětavosti členů Sokola, jejich pomoci bychom sotva odehráli podzimní mistráky doma.
Jméno Sokol Radovesice se skloňuje všude, kamkoliv na fotbal přijedem. Asi tušíte, na co se vás chceme zeptat?
„Patrně na ambice, které si jako klub dáváme. Chceme hrát ve své skupině nahoře a především se – nejen sami – dobrým fotbalem bavit. Máme totiž na každém utkání doma přes stovku věrných fandů.“
Pojmenujte ty ambice přesněji?
Tomáš Hora: „Litoměřické „céčko“ výš nemůže, protože okresní přebor kope už jeho „béčko“. Ten bod, který ztrácíme na Ploskovice, musíme umořit!
Dělat ramena dopředu se ovšem nevyplácí?
Tomáš Hora: „To, co jsem uvedl neznamená, že nemáme před soupeři respekt. Současně však nelze předem ztrácet zdravé sebevědomí, které před jarními odvetami v kabině funguje.“
O co, trenére, je ono zdravé sebevědomí opřeno?
Michal Beránek: „O zkušenost a herní vyzrálost kluků, kteří hrávali divizi.“
Jmenovitě?
„O Tomáše Horu, jeho spoluhráče. Z dob, kdy kopali za divizní Brozany: špílmachra Petra Klimeše, univerzála Davida Kučeru, útočníka Pepika Koskubu, ale i nestárnoucího a zkušeného Vláďu Mandu …“
Patrně našli s kabinou společnou řeč?
„Kdyby byl opak pravdou, nemělo by smysl abychom vůbec fotbal hráli. Takovou správnou partu u nás dlouho nepamatuji. Hodně tomu napomáhají Tom a David. Jsou to totiž odchovanci našeho oddílu.“
A ti tři další divizionáři – byť bývalí?
„Odpověď je prostá – slovo někdejších spoluhráčů, natož kamarádů dalo slovo a přestupy Petra, Pepika a Vládi byly na světě.“
Posledních sedm mistráků jste zvládli bez ztráty kytičky, což vaše tvrzení umocňuje. Nicméně ani Ploskovičtí v zimě zřejmě neusnou na vařínech. Neměli byste podceňovat ani třetí Břízu, která na vás ztrácí pouhé dva bodíky?
„Máme v kádru sedmnáctku prima kluků. Málem jsme pro ně neměli ani dresy,“ usměje se Pavel Beránek. „Nejde o maličkost, natož nicotnost, což o něčem a hlavně o někom cosi zásadního napovídá!“
Takže se hned první jarní odvety proti litoměřickému „céčku“ nebojíte?
„Při té podzimní porážce 4:1 u nás tihle mladí odchovanci FK byli fotbalově naproti nám někde jinde. Ovšem po doplnění našeho kádru bude zápas v Mlékojedech, kde „céčko“ své mistráky kope, jiná fotbalová káva. Už se moc těšíme. Obzvláště, když se nám vyhnou v přípravě nepříjemná zranění!“
Odvaha je sice sympatické předsevzetí, ale „války“ na pažitu mívají – zejména ty, které vás čekají – úplně jiný náboj?
„Nejde o předsevzetí, ale tvrdou zimní přípravu. Minimálně dvakrát až třikrát týdně trénují a trénink neberou na lehkou váhu! Tomáš Hora je nešetří …“
Mimochodem zápas „blbec“ podzimu, který byste si neradi na jaře zopakovali?
„Ten s Ploskovicemi, který nám ale vůbec nevyšel.“
Kdyby – na to se sice ve fotbale vůbec nehraje – ale přece jen, kdybyste postup uválčili, takové derby se sousedními Libochovicemi …?
„Tak to by byl zase po mnoha letech svátek. Nejen pro hráče, ale i pro fandy obou mančaftů.“
(str)
