V 16. století těsně před bitvou na Bílé hoře bývalo v Čechách veselo, byl to zlatý věk za vlády císaře Rudolfa II. K nejbujnějším oslavám se tradičně řadil masopust, z tehdejších veselic dnes zbyly jen nepatrné zbytky. Tehdy se pořádaly celé divadelní scény s průvody, při nichž „Masopust“, jinak nazývaný též „Bakchus“ nebo „Karneval“ směšně přestrojený byl vožen nebo nošen po osadě a následně odsouzen pro nepořádný a bujarý život žertem pochován ve sněhu.
Doba byla však velmi nábožensky založená a našlo se mnoho lidí, kteří nemírné veselí kritizovali. Dokonce byly vydávány i knihy psané v žertovném i vážném duchu, tyto představují velmi cenný materiál odhalující i jemné detaily. Dnešní čtenáři by patrně byli na rozpacích neboť by si mnohdy nebyli jistí, zda spisovatel výklad myslel vážně nebo ironicky. Jednou z takto zajímavě psaných knih je kniha vytištěná v starém městě pražském u Jiřího Melantricha z Aventýnu v roce 1580. Dle tehdejších zvyklostí nesla velmi dlouhý název: „ Masopust“, kniha o uvedení v pravou a Bohu milou pobožnost, skrz kratochvilné, o dvanácti synech Masopustových, patriarších pekelných rozjímání, spasitelné naučení dávajíc, proč se jejich tovaryšství varovati mají, nyní v nově vydaná od kněze Vavřince Leandra Rvačovského z Roudnice, děkana v městě Slaném“. Kniha nejenže podrobně popisovala zvyky našich předků, ale rovněž byla obohacena o mnoho obrázků. Dle Vlastivědného sborníku Podřipska vydaného v roce 1924 vlastnilo ve velmi zachovalém stavu jeden výtisk i Podřipské muzeum. Po obnovení činnosti Podřipského muzea se jej však již nepodařilo dohledat…
Vavřinec Leandr Rvačovský se narodil roku 1525 v roudnické části Rvačov. Byl kališnického vyznání a po studiích se stal knězem, tato skutečnost mu však nekladla překážky ve volnosti života a užívání radovánek, což je patrné z jeho podrobných znalostí všech lidských vášní včetně rozvinuté záliby v jejich popisu. Neunikl tak ani sporům s konsisitoří, která kritizovala nejvíce to, že si z Moravy do Čech přivedl ženu a s ní sedm dětí. Rvačovského kratochvilné čtení je dokladem o míšení nevázaného života s velkou náboženskou horlivostí zabíhající až v nesnášenlivost vedoucí k násilnostem z důvodu rozdílného náboženského vyznání.
Ilona Trefná
Podřipské muzeum
