Skromnost a současně cílevědomost jsou přednosti talentovaného hokejisty Martina Procházky
Roudnice nad Labem – Hokejový reprezentant Martina Procházku (1.3.1994), který se nedávno vrátil z hokejového šampionátu 20ti letých hořce litoval zbytečně ztraceného zápasu s pozdějšími mistry světa z Finska. Nejen o tom jsme se při našem setkání s velkou hokejovou nadějí pobavili. Netřeba poznamenávat, že ho odchovali v Roudnici nad Labem a že je v širším kádru lídra extraligy pražské Sparty.
„Vzhledem k tomu, že nerad leštím lavičku, moc rád jsem vzal hostování v litoměřickém HC.“
Zdá se, že tomuto celku nemůže uniknout play off?
„Máme výbornou partu, která velmi dobře ví co chce, takže i já jsem optimista.“
Nedávno jsi nechyběl na světovém šampionátu dvacetiletých v Malmö?
„Je to krásné město. Mohlo být ještě krásnější, kdybychom čtvrtfinálový zápas s pozdějším finalistou Finskem dotáhli do úspěšného konce “.
Ztratit totiž vedení 3:1, byť proti ambicióznímu soupeři, i s odstupem času musí bolet?
„Bolí. Celý mančaft. Mrzí víc než moc. Proč – to je pro kteréhokoliv fandu hokeje, který tento zápas viděl v televizi , zbytečné rozebírat!“
Přesto se musíme zeptat, jak k nepříznivému obratu ve skóre z vašeho pohledu došlo?
„Zaspali jsme v závěru 2. třetiny v obezřetnosti. Povolili jsme tak Finům vsítit kontaktní gól na 3:2.“
Závěrečná třetina – to musí být pro vás, pro všechny dodnes cosi jako zlý sen?
„Skutečně jsme polevili v pozornosti. Povolili jsme Finům větší pohyb s pukem i bez něj než je zdrávo. Oni toho dokonale využili. My jsme zplakali nad výsledkem.“
Tím spíš, že jste v případě úspěchu mohli po devíti letech pomýšlet na medaili?
„O to víc celou kabinu tahle porážka mrzela. Při vší úctě k Seveřanům jsme totiž měli na to, abychom je vyřadili a zahráli si semifinále proti Kanadě.“
Tedy proti soupeři, kterému jste ukázali, že vaše generace není generace hokejových nazdárků?
„Chtěli jsme doopravdy dosáhnout na medaili. Už i proto, že se o nás psalo, v kuloárech povídalo, že jsme bídná hokejová generace a nejslabším výběrem za posledních pár let.“
Ještě jednou otázkou se musíme vrátit k vaší střelecké hitparádě na MS dvacítek. Zejména gól na 2:1 proti Finům byl vykřičníkem za super kombinační akcí celého vašeho útoku?
„Jsem rád, že jsem stihl backhandem přehodit golmanův beton (celkově na šampionátu Martin skoroval dvakrát plus 3 asistence .Při zápasu se slovenskem byl vyhlášen nejlepším hráčem). Jedna věc je střelecká hitparáda, druhá, daleko důležitější by byla, kdybychom se dostali přes Finy dál. To nebylo nezdravé sebevědomí. To, bohužel, mohl být vykřičník naší dobré party!“
Co postranní vazy v levém koleni. Ještě zlobí?
„Zlobí, ale po krátké době by měly být v pořádku.“
Přesto si asi koleno užilo cestu zpátky, kterou jste z místa šampionátu dvacítek neabsolvovali letecky, ale autobusem?
„Souhlasím. Současně jsme si těch 15 hodin užili. Nedá se totiž říct, že by nebylo i přes smolné vyřazení v autobuse smutno, ale naopak veselo. Snad také proto, že to bylo naše poslední společné reprezentační svezení…“
(str)
