Dům Michala Horáčka vykradli zloději. Jaké pocity z toho pan Horáček měl se můžeme dočíst na jeho fcb profilu.
„Možná že to neznáte, a to buďte rádi: ten pocit, když si odemknete, otevřete a vidíte, že vás někdo vykradl.
Vidíte ty pootvírané skříně a ty vyházené šuplíky, ve do kterých ukládáte ty nejosobnější věci. To, co pocítíte nejdřív: někdo cizí pronikl tam, kde se chcete cítit stejně bezpečně jako zvíře v doupěti; tam, kam se člověk uchyluje, když chce být jen se svými nejbližšími nebo úplně sám.
A v tom je to zranění. Ne v ukradených věcech, které jsou jen věcmi a vesměs, i když ne vždycky, se dají nějak nahradit. (Třeba „zpěvový mikrofon DPA d-facto sériového čísla 3111874“).
No nic, jen jsem si trochu postěžoval a už koukám se tím dál nezabývat. To bych mohl dojít ke skutečné úhoně: přestat si myslet, že žijeme v nádherné době.
Nedá se jinak než-li s Vámi souhlasit pane Horáčku.
