V březnu si připomeneme 130. výročí narození předního českého historika umění profesora Václava Viléma Štecha.
Přes svůj velmi vysoký věk si zachoval zájem o aktuální dění v oboru a proto na počátku 70. let minulého století navštívil Podřipský kraj. Při této příležitosti vyšel na památnou horu Říp, aby si prohlédl probíhající rekonstrukci rotundy sv. Jiří. Z profesního hlediska ho probíhající stavební práce na románské rotundě velmi zajímaly, neboť propagoval ochranu památek, zvlášť pokud se jednalo o památku takového významu jako je rotunda na hoře Říp. Úpravy probíhaly již od 60. let 20. století, kdy se fasáda romanizovala – nechala se neomítnutá. Bohužel postup byl velice nešetrný, původní dochované románské kvádříkové zdivo zaniklo přezděním. V 70. letech byl rekonstruován portál, okna, podlahová krytina a interiér. Návštěva profesora Štecha je zdokumentovaná v souboru fotografií uložených v archivu Podřipského muzea. Na přiložené fotografii je zachycen sedící prof. Štech během rozhovoru s novináři. Fotografie pochází z pozůstalosti nedávno zesnulé paní Anny Jenčíkové.
V. V. Štech se narodil 31. března 1885 ve Slaném. Jeho rodina se přistěhovala do Slaného na počátku 19. století a žila zde téměř sto let. V roce 1910 vystudoval dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě pražské univerzity u Bohumila Matějky a Otokara Hostinského. Od počátku studií byl členem Klubu za starou Prahu. Úkolem tohoto spolku bylo hájit kulturní památkové hodnoty našeho hlavního města a šířit myšlenky ochrany památek mezi veřejností. Po studiu nastoupil do Uměleckoprůmyslového muzea a v roce 1918 začal pracovat jako úředník Ministerstva školství a národní osvěty. Během druhé světové války byl 3 roky vězněn v koncentračním táboře Buchenwald. Po válce působil jako pedagog na ČVUT v Praze a stal se profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze.
V. V. Štech je autorem teoretických studií, jehož záběr byl od pravěkého umění až po umění 19. a 20. století. Nejvíce se po teoretické stránce věnoval umění baroknímu. Uveďme alespoň spis o barokním sochaři Matyáši Bernardu Braunovi a monografii nizozemského malíře Rembrandta van Rijn.
Další oblastí, které se věnoval, souvisí s členstvím v Klubu za starou Prahu. Stál u sepsání prvního dílu Zmizelé Prahy, jež vychází dodnes. Popisoval také domovní znamení Prahy a knižně vyšlo i jeho televizní vyprávění Procházky Prahou. Štech dokázal poutavě vyprávět o jakýchkoliv památkách. Dokladem jsou vzpomínky básníka Jaroslava Seiferta, který je zaznamenal ve své knize „Všecky krásy světa“.
Václav Vilém Štech zemřel 24. června 1974 v Praze. Pochován je v rodinné hrobce ve Slaném jako čestný občan města.
Martina Obrazová
Podřipské muzeum
