V sobotu 10. května tomu bude již 90 let, kdy se konal slavnostní výkop a zahájení stavby sokolského stadionu v Roudnici nad Labem. Výkop tehdy provedl starosta jednoty i župy Podřipské MUDr. Antonín Blažka.
Samotné stavbě předcházela veřejná soutěž vypsaná výborem Sokola dne 1. července 1923. Z 31 návrhů vyhrál návrh architektů Fr. Strnada a Kamila Roškota z Prahy. Nadšení a odvaha pro stavbu byly obrovské. Vznikaly hostinské společnosti, kde se pravidelně přispívalo do stavebního fondu, a výsledkem byly desetitisíce korun. K 1. lednu 1923 měla jednota na hotovosti 315,395 Kčs. Největším dárcem byl „Společný cukrovar podřipský v Roudnici“ jednorázovým darem 50,000 Kč.
Členstvo si na valné hromadě 1924 uložilo povinnou peněžitou daň 60 – 2400 Kč, rozdělenou podle finančního stavu jednotlivých členů a splatnou po částkách ve třech letech 1924-1926. Sešlo se na ni téměř 100.000 Kčs. Každý člen též měl povinnost odpracovat určitý počet hodin (pro rok 1924 to bylo 50 hodin). Od této pracovní povinnosti byly osvobozeny pouze starší 60. let a lékařem uznaní mladší. Potřebné zaměření provedl a práce na stadionu řídil Ing. Dvořák. Pracovali také dobrovolníci – nečlenové Sokola, žactvo měšťanských škol a studenti vyšší hospodářské školy. Pracovní povinnost byla rozšířena na dalších 50 hodin a v letních měsících bylo zaznamenáno přes 22.000 hlášených pracovních hodin. V roce 1925 byla stavba stadionu dokončena ještě ve vlastní režii sokolů, členové na jaře dokončili zemní práce a placení dělníci vybudovali podpěrnou zeď náspových tribun celkové délky 215,6 m a na obou koncích stadionu postavili pokladny.
Ve dnech 21. a 28. června 1925 byl stadion župním sletem slavnostně otevřen a o rok později byla stavba úplně dokončena (stavba hudebního pavilonu tzv. mušle a uzavíracích budov). Jak uvádí Památník Sokola roudnického z roku 1928 –„Hodnota práce a nákladů na stadionu je asi 540.000 Kč, cena pozemku samotného nejčilejšího ruchu stavebního značná.“ Na pozemku v roce 1927 sokolové postavili budovu kina, která také dodnes slouží roudnické veřejnosti. U příležitosti 100. výročí narození zakladatele Sokola byl stadion pojmenován po Dr. Miroslavu Tyršovi. Na konci 2. Světové války stadion využívala německá armáda, jako sklad nepojízdných automobilů a motorek a během bombardování Roudnice n. L. nebyl ani stadion ušetřen a několik menších bomb spadlo i na něj. Ihned po osvobození se sokolové dali opět do práce a již v červenci 1948 se zde konal slet Sokolské župy Podřipské za účasti ministra vnitra Václava Noska, kterého však účastníci i diváci sletu svým skandováním protikomunistických hesel donutili vystoupení předčasně opustit.
Komunisté po roce 1948 sokolský majetek ukradli a tak byl Tyršův stadion a kino Sokol navrácen po vleklých soudních sporech s TJ Spartak Roudnice n. L. až v polovině roku 1993. V roce 2005 zde proběhla rekonstrukce běžecké dráhy a hřišť. Spočítat akce, které tu za těch 90. let proběhly, není možné: župní i krajské slety, vojenská cvičení, spartakiády, slavnosti vztyčení státní vlajky, dětské dny, olympiády, atletické a jiné závody…….. prostě roudnický „Tyršák“ byl a je centrem roudnického sportu.
Filip J.K.V. Uzel
