Cit. profesora Jana Dědiče, který nedávno uvedl: „Žádné dílo není dokonalé, ale to není důvod pro jeho zavržení. Je lepší stavět na dobrých základech než bořit a hledat svatý grál.“
Cit. profesora Karla Eliáše: „Někteří tvrdí, že se s novým občanským zákoníkem zhroutí svět a nastane všeobecné právní bezvědomí. Nestalo se tak nikde, kde se rekodifikovalo. Nestalo se tak ani u nás s novým trestním zákoníkem, s novým správním řádem, novým insolvenčním zákonem. Uzavře se jedna kapitola a počne se otvírat nová.“
Cit. prohlášení členů vlády: „Mezi hlavní principy nového občanského zákoníku patří důraz na ochranu člověka, lepší ochrana majetku a řešení každodenních situací, na které dnešní práv o nepamatuje. Novinkou bude v rámci těchto principů například zrušení institutu zbavení svéprávnosti, komplexní úprava dědického práva, větší důraz na zásadu ochrany dobré víry či podrobnější úprava sousedských práv.“
Nový občanský zákoník byl vyhlášen 22. 3. 2012 ve Sbírce zákonů v částce 33 pod číslem 89/2012 Sb. V tento den nabyl tento kodex platnosti.
Jedná se v současné době o ojedinělé a kontroverzní právní dílo. Obsahuje 3081 §§.
Účinnost je od 1. 1. 2014.
O rekodifikaci všech zákoníků přijatých v šedesátých létech se mluví od počátku devadesátých let. Nový občanský zákoník (dále i jako „NOZ“) byl zpracováván na základě věcného záměru předloženého Vládě ČR v roce 2000, práce započaly v roce 2001. Návrh zpracovával tým (tzv. rekodifikační komise), avšak hlavním zpracovatelem návrhu je Prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš, který je v současné době považován za jednoho z nejvýznamnějších právních vědců ČR.
První verze byla představena Ministerstvem spravedlnosti v roce 2005. Druhá verze byla představena v roce 2007. Do oficiálního připomínkového řízení byl návrh rozeslán v roce 2007. Připomínkové řízení bylo výjimečné, neboť prostřednictvím speciálně zřízené elektronické adresy mohla vznášet připomínky i veřejnost. Upravený návrh byl předložen vládě v roce 2009 a v prosinci 2010 byl návrh rozeslán do druhého připomínkového řízení. Ústecký kraj uplatnil k návrhu desítky připomínek. Vzhledem k rozsahu připomínek neproběhlo standardní vypořádací řízení a návrh byl po projednání ve vládě předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (dále jako „PS“). V roce 2011 proběhl schvalovací legislativní proces, který trval až do vyhlášení v březnu 2012.
Od platnosti NOZ se veřejně diskutuje o odložení jeho účinnosti.
Dne 8. 2. 2013 PS v prvním čtení zamítla návrh novely NOZ od poslanců KSČM, který odkládal účinnost ze dne 1. 1. 2014 na 1. 1. 2015.
Vláda ČR dne 27. 2. 2013 potvrdila účinnost NOZ ode dne 1. 1. 2014.
Co autoři považují za základní principy NOZ?
– Moderní úprava tradičního a vyzkoušeného (Obecný zákoník občanský z r. 1811, vládní návrh občanského zákoníku bývalého Československa z r. 1937).
– Vše v jednom, logicky a přehledně.
– Kvalitní jazyk (Příklad: „Smlouva“ se nerovná „závazek“. „Závazek“ se nerovná „dluh“. Snaha vyhnout se cizím slovům).
STRUKTURA NOZ:
– Obecná část (předmět, základní zásady, osoby, spotřebitel, zastoupení, věci, cenné papíry, právní skutečnosti, právní jednání, právní události, promlčení, prekluze),
– Rodinné právo (manželství, příbuzenství, osvojení, poručenství, opatro vnictví, pěstounství, ústavní výchova),
– Absolutní majetková práva (věcná práva, věcná práva k cizím věcem, správa cizího majetku, dědické právo),
– Relativní majetková práva (závazky, smlouvy, přenechání věci k užití jinému, závazky z právního jednání, závazky z deliktů),
– Ustanovení společná, přechodná a závěrečná.
K JEDNOTLIVÝM UPRAVOVANÝM OBLASTEM:
K vlastnictví a dalším věcným právům
NOZ upravuje věcná práva ve své třetí části (§976 – §1474) pojmenované jako Absolutní práva, co to ale znamená? Název se odvíjí od absolutního účinku věcných práv, který je jejich důležitým rysem. Význam se dá nejlépe vysvětlit porovnáním s právem závazkovým, k němuž věcná práva tradi čně tvoří párovou a zrcadlově opačnou kategorii. S jistou mírou zjednodušení je možno říci, že to, co platí o věcných právech, neplatí o závazcích. Od pravidel občanského zákoníku, která se týkají věcných práv, se zásadně není možné odchýlit dohodou stran, to lze jen tehdy, pokud to sám zákon výslovně připouští. Pro věcná práva je typická jejich publicita, tedy veřejnost.
Příklad nových termínů:
ROZHRADY – např. plo ty, zdi, meze, strouhy.
PŘIVLASTNĚNÍ – u věci, která nikomu nepatří, dovoluje-li to zákon.
PŘESTAVEK – přesahuje-li stavba malou částí na cizí pozemek.
PRÁVO STAVBY – zatížení pozemku stavbou (nemusí existovat).
SLUŽEBNOST – vlastník věci postiženého služebností musí něco strpět nebo se něčeho zdržet (např. právo okapu, právo pastvy, právo na vodu, právo inženýrských sítí).
BENEFICENT – ten, v jehož prospěch je majetek spravován.
SVĚŘENECKÝ FOND – trvale se vyčlení majetek, který zůstává bez vlastníka a je spravován správcem za určitým účelem.
OBMYŠLENÝ – možný příjemce plnění z fondu.
K závazkovému právu
NOZ jasně za závazek označuje vztah mezi věřitelem a dlužníkem, jehož obsahem jsou práva a povinnosti těchto dvou (či více) osob v rámci tohoto vztahu. Věřitel je tím, kdo má právo – pohledávku – od dlužníka požadovat, aby pro něj (či pro jiného) např. něco vykonal. Naopak dlužník je k tomuto povinen pouze vůči věřiteli, k němuž jej tížídluh. Důvodem vzniku závazku je nejčastěji smlouva. Závazky vznikají vedle smluv i v důsledku protiprávních činů, kterým je věnován prostor v kapitole o náhradě újmy. Právním důvodem vzniku závazku jsou ale i jiné skutečnosti.
Příklad nových termínů:
ZÁVDAVEK – /není záloha/ potvrzuje se jím uzavření smlouvy a je tak poskytována jistota, že závazek bude splněn.
ODVOLÁNÍ DARU PRO NOUZI – lze požadovat vrácení nebo náhradu v penězích při upadnutí do nouze.
VÝPROSA – bezplatné a bezúčelné přenechání věci k užívání na neurčitou dobu výprosníkovi.
PACHT – přenechání věci k dočasnému užívání za pachtovné nebo část výnosu.
VÝMĚNEK – práva vymíněná vlastníkem nemovitosti v souvislosti s jejím prodejem.
ODVÁŽNÉ SMLOUVY – prospěch nebo neprospěch závisí na nejisté události – např. pojištění.
K dědickému právu
Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Pozůstalost tvoří veškeré jmění zůstavitele k okamžiku jeho smrti, které je způsobilé přejít na právní nástupce. Do pozůstalosti tedy nespadají práva a povinnosti vázaná výlučně na osobu zůstavitele, ledaže byly ja ko dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Důsledkem toho přejdou do pozůstalosti např. i zůstavitelova práva na bolestné, na satisfakci v penězích apod., byla-li za jeho života uznána nebo zažalována. Pozůstalost je tedy širším pojmem než pojem dědictví. Dědictvím se rozumí ta část z pozůstalosti, která skutečně přejde na zůstavitelovy dědice.
Příklad nových termínů:
DOVĚTEK – možnost nařízení odkazu (podmínka, příkaz).
PŘÍKAZ – možnost odkázat něco s připojením příkazu.
DĚDICKÁ SMLOUVA – zůstavitel jako jedna smluvní strana povolává jednoho nebo více dědiců, jako další strany smlouvy.
K rodinnému právu
Rodinné právo upravuje práva a povinnosti osob, které v různých rolích vystupují v rodině. Jde především o úpravu těchto práv a povinností:
- mezi manžely navzájem,
- mezi rodiči a dětmi,
- mezi dětmi a dalšími osobami, které jim nahrazují rodiče či jejich funkci nějak doplňují.
Rodinné právo se zabývá těmito oblastmi:
- manželství m a registrovaným partnerstvím,
- manželským majetkovým právem,
- příbuzenstvím a švagrovstvím,
- jinými formami péče o děti,
- výživným.
Příklad nových termínů:
SVÉPRÁVNOST – nahrazuje dříve užívaný pojem: „způsobilost k právním úkonům“.
ŠVAGROVSTVÍ – příbuzenství mezi jedním manželem a příb uznými druhého manžela.
K náhradě újmy a bezdůvodnému obohacení
Pokud někdo porušením svých povinností způsobí jinému majetkovou škodu či jinou újmu (např. poškození dobré pověsti, ublížení na zdraví apod.), měl by ji pochopitelně také napravit. Úkolem občanského zákoníku je pro tyto případy nastav it jasná pravidla, podle kterých bude možné určit zejména, jakým způsobem, popř. v jaké výši, má k této nápravě dojít. Výsledkem by přitom mělo být co nejúplnější uspokojení poškozeného, tedy vyvolání takového stavu, jakoby ke vzniku újmy vůbec nedošlo. Nový občanský zákoník se této problematice věnuje v části § 2894 – § 2990.
Ustanovení o bezdůvodném obohacení mají do jisté míry podobný účel jako ustanovení o náhradě újmy, tedy napravit protiprávní stav. Přesto dopadají na jiný okruh případů. O bezdůvodném obohacení můžeme hovořit pouze v případě, že se někdo bez spravedlivého důvodu obohatí na úkor druhého, přičemž k tomu nemusí dojít vlivem protiprávního jednán í jako u odpovědnosti za škodu. Typicky se jedná o situace, kdy někdo omylem poskytne druhému určité plnění (např. mu omylem pošle na účet peníze) nebo mu plní z důvodu smlouvy, která se později ukáže jako neplatná apod. Nový občanský zákoník se této problematice věnuje v části § 2991 – § 3014.
NOZ v § 3080 ruší 238 právních předpisů, a to např.:
- Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
- Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor
- Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
- Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině
- Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů
- Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů
- Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech
- Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a neb ytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).
K tomu, aby mohl být nový občanský zákoník aplikován, musí být přijata řada dalších právních předpisů.
Některé jsou již platné. Jedná se o již uvedený
- NOZ
dále o:
- Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích
- Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.
Některé doprovodné předpisy jsou teprve v různých stádiích legislativního procesu, např. se jedná o:
- Návrh zákona o zvláštních řízeních soudních, který bude upravovat zejména řízení nesporná, který provází návrh změny občanského soudního řádu, který bude upravovat do budoucna řízení sporná (19. 3. 2013 proběhlo první čtení v PS, návrh je přikázán k projednání výborem) .
- Návrh doprovodného zákona, kterým se novelizuje 70 dalších předpisů vyplývajících z rekodifikace soukromého práva (19. 3. 2013 proběhlo první čtení v PS, návrh je přikázán k projednání výborem). Jedná se např. o novelu živnostenského zákona, vodního zákona, zákona o cenách, zákona o oceňování majetku, rozpočtových pravidel, zákona o majetku ČR, zákona o ochraně spotřebitele, zákona o zaměstnanosti, zákona o sociálních službách, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákoníku práce, zákona o zdravotních službách, zákona o obecní policii, zákona o občanských průkazech, zákona o cestovních dokladech, zákona o evidenci obyvatel, zákona o integrovaném záchranném systému, krizového zákona, zákona o veřejných sbírkách, zákona o úřednících územních samosprávných celků, zákona o místním referendu, správního řádu, stavebního zákona, zákona o základních registrech, zákona o krajském referendu, autorského zákona, zákona o veřej ných dražbách , zákona o veřejných zakázkách, zákona o střetu zájmu.
- Návrh zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob – problematika zápisu do obchodního rejstříku a rejstříků přidružených (27. 2. 2013 projednala vláda informaci k návrhu zákona a uložila ministru spravedlnosti a ministru vnitra předložit vládě návrh záko na, do nějž bude zapracována i právní úprava rejstříku spolků).
- Návrh nového katastrálního zákona (PS – přikázán k projednání výborům).
- Návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti (u návrhu zákona bylo ukončeno meziresortní připomínkové řízení).
(Za použití:
http://obcanskyzakonik.
Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem)
