Tak tu kulatou třicítku letošního ročníku Memorial Air Show máme úspěšně za sebou. Každá za těch 30 let je stejně pěkná a při tom je každá něčím úplně jiná. Letos například počasím, které nás trochu vypeklo, ale naštěstí jen v sobotu.

Ono se to nezdá, ale celá Show stojí na několika důležitých věcech, hromadě běžných záležitostí a tisícovce maličkostí: kde jsou klíče od kanceláře, není papír do tiskárny, je třeba umýt okna, kdo zajede pro zábrany, mám málo lidí, kdo bude u brány, kde dostanu označení, v kolik mám přijít, v kolik můžu odejít, kdo mi dá palivo, kam mám dát ten stánek, proč už nepřivezli ty vlajky, kde je reklama z města, briefing bude v jedenáct, kdy přestane pršet, briefing bude v jednu, kdo má seznam pozvaných, ještě neumyli ta okna, potřebujeme dvě lžíce, máte misku na vodu pro psa, proč nedostanu víc paliva, v kuchyni není chleba, proč opravují silnici ve městě zrovna teď, proč prší, kdy nebude mlha, sežeňte slunečník, stále neumyli ta okna, kde je ta flashka, nahraj to tam v JPG, tak ne v PDF, máš mu to poslat emailem, nedostal to, už to nepotřebuje, máš hymnu, už přivezli ten chleba, můžu odletět dřív, nemůžeš, proč, kdo to rozhoduje, pořád neumyl ta okna, kde nám zaplatí, můžete mě vyfotit, a já s vámi, kdo je to ten Šantán, jak ho poznám, nemůžete mu zavolat, aha nemáte čas, fakt … ?

Kdo jednou organizoval alespoň okresní šibřinky ví, o čem mluvím. Kdo neví, asi nikdy nic neorganizoval. Chci proto úplně všem, co to letos opět odmakali, moc poděkovat. Místo aby byli s rodinou na výletě, tak uklízeli, vozili, nakládali, skládali, naváděli, ukazovali, hlídali, tahali, tankovali, prodávali, balili, odpovídali … a možná že ani nic z programu neviděli. Ale nakonec se to vše díky všem povedlo, nedělní program byl proto skvělý a vše nakonec vyšlo.

Všechno vlastně ne. Ta okna do teď nikdo neumyl. Tak třeba za rok!

za tým
Lukas Wünsch