Dvanáct dětí a dospěláků z trampské osady Bílý zajíc Libochovice prožilo krásných čtrnáct táborových dní v osadě Labská u Špindlerova mlýna.
Špindlerův mlýn a jeho okolí je znám hlavně zimními sporty a aktivitami. O jeho letních turistických aktivitách se parta Bílých zajíců (www.bilyzajic.com) přišla přesvědčit osobně a nutno říci, že byli všichni příjemně překvapeni.
Ubytování bylo v osadě Labská na vrcholu stráně, takže vše s nádhernou vyhlídkou na Labskou přehradu, Kozí hřbety a Hromovku. Také hned první výšlap byl právě na Labskou přehradu, kde všichni obdivovali výšku přehrady, čistotu místa a také adrenalinové slaňování z vrcholku přehrady. Cesta zpět – to znamenalo zdolání strmého kopce a tak nakonec byli všichni rádi, když už byli na chatě.
Další dny ubíhaly v turistickém duchu, vždy se jeden den udělal výšlap a druhý den se šlo pouze do lesa na borůvky, ze kterých kuchařka Leontýnka dělala výborné koláče a borůvkové knedlíky. Cílem výšlapů se postupně stával Špindlerův mlýn, vodopády na
Bílém Labi a pak různé místní turistické cíle, jako skály, vyhlášené restaurace a nebo obyčejné studánky.
Protože v osadě jsou děti dvou věkových kategorií při větších výšlapech vždy došlo k rozdělení. Ti menší šlapali kratší trasu a ti větší pak tůry delší. Hned prvním rozdělením byl výlet lanovkou na Medvědín. Mimochodem nádherná trasa s nádherným výhledem jak na lanovce, tak i na vrcholu Medvědína. Ti malí do sedmi let se vydali přes Horní Mísečky zpět do Labské a ti náctiletí pak po hřebenech až k prameni Labe. Domů se vrátili utahaní úplně všichni.
Další rozdělení nastalo tři dny před koncem tábora. Malí vyrazili na Harrachovu skálu a odtud dál na Mísečky a ti starší pak pokořit Sněžku, autobusem na Špindlerovu boudu, odtud přes Polední kameny a Obří sedlo přímo nahoru. Počasí bylo přímo ideální a odměnou za námahu jim byl nádherný výhled. Cestu zpět podnikli přes Luční boudu a Špindlerův mlýn. Vrátili se utahaní, opálení a hrozně spokojení, že se jim podařilo zdolat nejvyšší horu České republiky.
Ale jak to již bývá, nastal poslední den s posledním večerním sezením, které si udělali netradičně ve Vánočním duchu s koledami a dárky. Místní hajný dovolil nařezání několika větví na náhražku stromečku a vůně jehličí ve 30 stupňovém vedru podpořila Vánoční nálady. Nechyběl ani řízek a pravý bramborový salát. Rozdávaly se diplomy a různé dárky na památku tohoto tábora. Ti velcí našlapali celkem za 14 dní 94 kilometrů a ti malí pak 48 kilometrů.
