Pro obyvatele Hracholusk je Čepel něco jako pro Pařížany Seina. Zdánlivě banální otázka, kde tento tok pramení, se však při bližším zkoumání značně komplikuje. Ke snaze přijít této záhadě na kloub nás přivedla zmínka ve zhruba 10 let starých Ledčických novin(k)ách, které za místo, kde se pramen nachází, hrdě označily svou obec. Objektivně musíme říct, že zmínily i ostatní možnosti. Tedy oficiálně uváděný pramen ve Vodochodech, dále pak Černouček a Ctiněves. Když k tomu přidáme tvrzení z díla P.Körbera Království české (1907), který lokalizuje pramen jednoznačně k Mnetěši na jižní úpatí Řípu, situace se ještě zatemňuje. A tak jsme se vydali s klubem WBH tuto hádanku luštit.
Navštívili jsme v rámci našeho výletu několik, pro úspěšné vyřešení klíčových lokalit. Upravenou studánku ve Vodochodech označenou Vlastivědným spolkem Říp z Roudnice (na mapy.cz byste její polohu hledali marně) a soutok vodoteče z této studánky s Věšínskou strouhou také na katastru této obce. Dále pak pramen Věšinské strouhy mezi Ledčicemi a Jeviněvsí. Po Dvořákově stezce cestou přes Jeviněves do Ctiněvse jsme se přiblížili i k některým pramenům Vražkovského potoka. Putování jsme si zpříjemnili návštěvou nového muzea v Ledčicích a vinařství v Jeviněvsi. Na obou jmenovaných místech jsme se setkali s nevšední ochotou a velmi vstřícným přístupem k návštěvníkům. Výlet jsme zakončili v hostinci U Praotce Čecha ve Ctiněvsi, kde jsme předtím ještě stačili navštívit jedno typické vesnické stavení.
A výsledky pátraní?
Vyloučili jsme existenci pramene v samotných Ledčicích. Pod Mařenkou totiž potok z Ledčic končí, aniž by se spojil s Věšínskou strouhou. Prameny Vražkovského potoka taktéž nelze prohlásit za ty pravé, protože jeho vodnatost je na soutoku s Čepelem v lokalitě U Brůdku výrazně menší. Tak zůstává ve hře zmíněná a oficiálně za pramen označovaná studánka ve Vodochodech a pramen samotné Věšínské strouhy. Pro studánku hovoří místní zvyklosti, tradice a upřednostnění stabilního přírodního prameniště před místy náchylnými na meliorační zásahy. Naopak pro Věšínskou strouhu většina hydrogeografických kritérií používaných pro určení hlavního toku. A tak jsme jednoznačnou odpověď na naši otázku nenalezli a máme i nadále respekt k ustáleným výkladům čepelského pramene. To nám však nezkazilo radost z podařeného podzimního putování Podřipskem.
P.Koubek, M.Faust – WBH
